Můj milý deníčku

12-JUL-2005

Tento nádherný slunečný den jsem se rozhodla přečkat někde jinde než u mě doma a u php, což se mi částečně i povedlo. Dopoledne a chvíli odpoledne jsem dělala na czech-ddr.info php verzi. Teď mi vrtá hlavou jak zalomit text...mě se zalamuje, ale jiným ne. Hm..no něco vymyslím, protože jinak už by to byla funkční verze. Ještě teda fr verze vůbec nefunguje (zbylé jo). Když jsem viděla jak je venku hezky rozhodla jsem se podívat na prázdninový trénink karate a tak jsem na nějakou dobu otravovala Molík, kde to vlastně je a jak se tam dostat. Nakonec jsem zjistila, že je to celkem kousek od Butovic a dokonce jsem to i našla.

Před tím jsem byla s jistou osobou^_~ byla na 3DDX a nevěřili byste co se nám stalo. V automatu bylo 8 creditů (grrr..kde je vykřičník na cz klávesnici?)! Chvíli jsme to zkoumali jestli to není jako divná nula a ona nebyla. Obsluhy jsme se zeptali na zvuk, ale prý neměla klíče. Ale zachránil nás opravář, který dával dohromady autíčka. Ten nám to dal docela dost nahlas. Pak se na chvíli v tom šíleném vedru hrálo. Jinak další zjištění bylo, že nefunguje šipka nahoru na P1.

Dnes se mi také podařilo dostat k výsledkům z mých zkoušek. První šok je z toho, že práce po celý rok se do celkového hodnocení vůbec nepočítá. Takže moje výborné výsledky po celý rok mi jsou prostě na dvě věci. Druhý jsem měla z matematiky, kde jsem odchytila 50% (moje výsledky z roku, kde mám kolem 75-85 jsou mi k ničemu...). Je pravda, že jsem ten den byla dost nachcípaná nebyla jsem schopná něco dělat, natož skládat čtyřhodinovou zkoušku. Moje výsledky:

Jinak ze zkoušek se hodně málokdy dává kolem 80 procent. Takže jako někdy to mám fakt dobrý. Ale celkové hodnocení se mi stejně vůbec, ale vůbec nelíbí-_-. Teď mám jít uklízet a s tou naší cyklónou se mi taky nechce. Snad to přežiju. A teď mi taťka řekl ať tu pořád nesedím. Teď jsem k němu přišla...grrr a on tu stejně nikdy není.

18-JUN-2005

Nechtěně jsem se dneska zvedla a šla nevěřícně kouknout ráno na teploměr - 22 stupňů. Psychicky jsem se připravila na vedro a odešla na první zkoušku. Dějepis byl docela zákeřný jako vždy. Něco jsem tam napsala tak uvidíme. Mám z toho dobrý pocit, ale když čtvrtina zkoušky je z pravopisu a syntax a tak všelijak tak to někdy zamrzí. Po nějaké chvíli vydýchávání (skoro nemožnosti dýchání v hrozném dusnu na 30 stupních) jsme se odplahočili do stejné třídy na zkoušku z fyziky. Ta byla jednoduchá (ale 90procent to nebude). Měla jsem náladu, všechno mu vysvětlit francouzsky a pak to i matematicky odvodit, tak by měl být snad spokojen.

Po škole jsem se urychleně odebrala domu, protože jsem se hrozně dusila a nemohla dýchat. Doběhla jsem domů a nainhalovala nějaký to alkohol s mentholem ve vodě^_~. Pak jsem si kápla do nosu a zůstala po dobu Neomax + jeho třetina ležet, aby to k něčemu bylo. Pak jsem se připojila na #musikvideos a dala do fronty Para Para Paradise Videos. A ono dlouho nic...a tak jsem se podívala na frontu a vidím co nevidím...Xsoft byl druhý ve frontě, přede mnou. Čekala jsem celých osm hodin na řadu jen, aby za deset sekund mi milé IRC milým hlasem ohlásilo: 'DCC Tranfer Failed'. Tak jsem nadávala jak něco a šla jsem se znova 'postavit do fronty' (pozice 11).

Těch osm hodin, co můj počítač čekal na slot jsem jela do Wavre. Tam se nakoupily látky a jiné věci na 'udržení' látek u sebe. Také barvy a jiné hrůzy. Doma jsem se pak pokusila překecat náš předpotopní šicí stroj k práci, což se sice nakonec povedlo. Poslední rozhodnutí, ale bylo použít jehlu, nit a ruce. I tahle myšlenka nakonec byla trumfnuta látkou 'thermocolant'. Takže až někdy budete potřebovat slepit dvě látky, použijte tohle a na jehlu s nití zapoměňte. Další sranda přišla se zkoušení graduované růžové, co potřebuji na kostým. Zkusila jsem asi 20 cm grade. Za 24hodin se dozvím výsledek, ale dělat to pak ve velkým na ušitý látce bude asi cata. Resp. jednou to zvořu a je konec (a předělat přebarvit to nejde). Takže to asi budu dost na nervy a zkusím si to ještě na nějakým jiným kusu látky (pokud možno delším kusu látky). Nejhorší je, že nemám ještě hlavní části kostýmu (začínám detailama...i když hlavní detaily...stylu všechno z ní kouká taky nevedu a budu muset vybrakovat nějakej obchod s dřevěnýma korálkama a ty pak nabarvit a nasoukat na to, co jsem koupila...). Taky se bude muset dokoupit bílá látka na hořejšek. Zítra teda uděláme výlet do Bruselu a budu muset najít látku. Pokud nenajdu tak teda dost smůla. Už jsem utratila asi 30EUR a nemám ani to hlavní.

Teď jsem koukla na své barevné dílo. To nejde takhle..jsou tam vidět pěkný šmouhy a docela to zprůhlednělo....grrrr...asi to bude chtít více XP.

Měla bych taky připravovat věci do ČR, něco odehrát na klavír (šáhla jsem na něj jen dnes..a to dost narychlo) a přečíst knihu na zkoušku z FR (no tu jsem dnes neviděla vůbec). Pak vymyslet něco s těma barvama...něco mě napadlo, ale potřebuju k tomu velký štětec.

Ještě perlička. Jestli máte ve vašem okolí vápenatou vodu, zkuste ji nalít proudem do jablečného džusu^_~. Budete mít pěnu jak u piva a správnou barvu^_~.

Taky byste nevřelili kolikrát jsem dneska napsala 'ParaPara Paradise'. Teď už se jsem dokonce napsala místo get další cd...-_-...už ten Linuxackej server znám nazpaměť.

17-JUN-2005

Musím říct, že dneska jsem snad poprvé ráda, že je víkend. Pravda, asi to nebude moc funny víkend. Mám francouštinu, musím sehnat látky na kostým a pak shánět dárky pro mamku. Jsem hrozně unavená a stále nachcípaná. Teď může konečně vypnout! Dnešní zkouška z holandštiny proběhla dobře. Nevím jak psaná část (tuším, že snad ok), ale ústní jsem uspěla. Když se to dá všechno dohromady asi to bude celkem dobrý. No pravda, asi jsem totálně zvorala všechny příčestí minulé. Je to poprvé, co jsem psala text ve druhé osobě množného čísla a u toho možná asi má být příčestí minulé taky v množném čísle.

Po zkoušce jsme se sebrali a šli ke stolům pod střechou. Tam jsme potkali asi tak patnáct hráčů Magic: The Gathering. Po několika minutách dohadování kdo bude hrát s kým a proti komu, jsme začali hrát. Potkala jsem nového človíčka, co hraje MtG. Ne, že by to uměl, ale měl bílo-zeleno-modrý Sliver deck, takže jsem si myslela, že by mohla být sranda. Nakonec až zase tak moc nebyla, protože jsem ho zabila (asi) dřív než stačil něco inteligentního udělat. Byl tam ještě jeden človíček, co ze mě chtěl vydolovat Crystaline Slivery a Toxin Slivery, tak jsem mu řekla, že má smůlu. Vedle mě hrál někdo za černý clericy se zombiema (což byl můj předešlý deck^_^), ale nechal se nějakým záhadný způsobem vyklepnout od několika barevných artefaktů (zajímavej deck..musím si ho někdy prohlídnout, neznám tam snad ani jednu kartu..). Ani nevím jak chudinka přišel o Visaru a Sciona^_~ (ale dlouho na stole nevydrželi).

Když jsem se zabývala vražděním zelených nantuko mýma clericama někdo od vedlejšího stolu pustil nějakou skladbu na mobilu. Nějak mě to vytrhlo z mého přemýšlení kterého nantuka mám zahnat temnotou do hrobu. Tohle přerušení koncetrace se mi stává jen pokud je to opravdu něco, co nečekám (nebo když jsem fakt unavená). Můj unavený mozek vyhrabal v hlavě slova a já jsem to s hudbou dozpívala (pak jsem si uvědomila, že šlo o Zankoku na tenshi no TEEZE a začalo mi pro změnu v hlavě hrabat, kde tu skladbu dotyčná osoba sebrala). Po asi deseti minutách se ze stejného mobilu ozvala Paranoia a to dokonce dvakrát. Měla jsem sto chutí se jich jít na ty skladby zeptat, ale nakonec jsem to neudělala a pokračovala jsem v hraní MtG.

16-JUN-2005

Další úžasný den. Už to, že jsem nemocná mě štve. Dnešní zkouška ze zeměpisu byla něco jako So Deep na shuffle. Musím říct, že jsem mu odpověděla snad na všechno a to asi stylem min. 10 řádek na otázku. Asi z toho moc nadšený nebude. Statistika jde mimo mě, ale doufám, že tam posbíram více jak polovinu. Nejvíc mě naštval tím, že se hodnotí pravopis (10 bodů z 120, převáděno na 360). Ale zkouška mi sama o sobě nevadila, i to horko se dalo přežít. Nejvíc mě naštvala Nathalie, která se mi dneska při zkoušce vysmívala. Myslela jsem, že ji asi praštím. Už trpím, když se posmívá a nadává na ostatní, ale tohle mě vyvedlo dost z míry a opustila jsem místnost hodinu před odevzdání zkoušky. Jsem ještě natolik naštvana, že se nedokážu soustředit a měla bych se připravovat na holandštinu a číst nějakou šílenou knížku na zkoušky z francouzštiny.

Je pravda, že toho stejně moc nenadělám. Kdybych byla zdravá asi bych hrála celou dobu DDR (na heavy). Možná by mě to unavilo a mohla bych se aspoň vyspat. Takhle jsem hrála jen trochu. Stylem zkusím dát AAA na téhle jednoduché skladbě na light. Vždycky když jsem potkala great jsem si šla číst, co bylo třeba a nechala jsem PS2 ať si hraje dál. Pak jsem zase zkusila své štěstí a zase nějaký great. Zkoušku z biologie jsem nakonec uspěla a myslím, že neprolítnu ani u zeměpisu. Z holandštinou si ale asi dneska budu dělat hlavu. Každopádně mám už půlku za sebou a ta byla dobrá...ale ústní a psaní textů??? To bude cata (jenom so deep bez shuffle).

Při zbylých zkouškách (teda učení) jsem praktikovala metodu PPP song, čtení nečeho, PPP song. Což má dva následky. Bolí mě strašně ruce. To je ten negativní. A za druhé, nemám křeče v pravé ruce (pozitivní). Dřív jsem po několika hodinách psaní zkoušek měla křeče v ruce (a pořad mám, když píšu nějakou práci). Ale tentokrát prostě ne. Třeba je to díky tomu Para Para Paradise.

13-JUN-2005

Potkal mě další hrůzný den. Ráno jsem se vzbudila s ucpanými dutinami, bolestí hlavy, škrábáním v krku a zase bolestí v břiše. Pěkný začátek na den, kdy mám zkoušku z francouzštiny. Nějak jsem se nakonec dala plus mínus dohromady a taťka mě naštěstí odvezl do školy.

Ráno jsme zjistili, že nás nějaký inteligent napsal dvě třídy na jednu třídu, kam jsme se ani tak sami o sobě nevešli. Nakonec jsme třídu obhájili mi (resp. nás profesor). Dostali jsme několika stránkové otázky z francouzštiny a mohli jsme začít na tom pracovat. Naštěstí jsme měli jako dozor učitelku tělocviku. Takže jsem se nemusela moc trápit jeho přítomností, musela bych ho zabít.

Aby nám tu jeho nemožnou zkoušku ještě usnadnil (ironicky) dal to na 45 + 15 bodů. To znamená, že pokud máte všechno dobře, ale nulovou strukturu, styl a pravopis dostanete 75 procent. To by bylo dobré, ale toho nikdo nedosáhne. Maximálně u něj lidi dostanou 80 procent z analýzy (36 bodů) a to musí být fakt dobrý. Co se týče těch patnácti bodů tam mě nic nezachrání. On moje věty nechce pochopit a jeho nelogickou strukturu používat nebudu, pravopis mám dobrý, ale gramatika, potěž pánbůh. Ještě jsem vám, ale neřekla to hlavní. Ona totiž celá zkouška je mile daná na 360 bodů. Takže až se naše výsledky budou násobit bude to ještě větší katastrofa. Celá zkouška se také počítá jako 60 procent celkových bodů..takže pokud to zvořete máte prostě smůlu. Myslím, že to bude můj případ, i když si myslím, že jsem to napsala dobře. Ale u něj člověk nikdy neví. Dá vám písemku z Madame Bovary, kterou polovina třídy nečetla. Ti, co to nečetli, uspěli. Ti co se mořili nad tím, aby to přečetli všechny proházel. To má být motivace?

Teď půjdu vrátit Le Rouge et le Noir a doufám, že tam mají otevřeno, protože se mi za tu knihu nechce platit. Už teď možná budu platit, že jsem to měla vrátit dřív. Dnes jsme na zkoušku měli donést všechny knížky, co jsme měli na to přečíst a nesmíme je ani používat. K čemu to je? V knihovně si to člověk musí půjčit tak dva měsíce předem a pak to prodlužovat, aby se na něj vůbec dostalo a pak to musí ještě mít doma do zkoušek, kde tu knihu musí ukázat, že ji má a ani ji nepoužít. Tak tohle už je na mě moc. Nemluvě o tom, že moje taška měla několik kilo (jako víc než pět). A ještě buzeruje jak mu máme psát odpovědi a na naše otázky odpoví: 'Nechápu vaši otázku' nebo ještě lépe 'na tuto otázku neodpovím'.

Měla bych se najíst, od rána jsem nejedla. Je mi špatně, mám asi teplotu a jsem chodící mrtvola (kdyby jste na mě dali motion capture senzory, měli byste pěknou zombii^_~). Pak bych se měla dát dohromady a najít papíry na matiku, které můžu mít s sebou. Případně se podívat, co že to vlastně mám umět. Vidím to, že můj výsledek bude stylu 100procent z první části (derivace, limity, funkce všeho možného, grafy..) a 50 z druhé (fuj problémy, série, řady, geometrie v prostoru a já nevím, co ještě).

10-JUN-2005

Dnes byl den zkoušky, ve které jsem chtěla za každou cenu uspět. Ráno jsem se vzbudila s šílenou bolestí v břiše, ale naštěstí to po hodině přešlo. Tak jsem se šla najíst a napít čaje (hodně). Když jsem šla do školy potkala jsem pár lidí, co už zkoušku přežilo. Nikdo z nich nevypadal nadšeně. Když jsem dorazila na místo zjistila jsem, že naše profesorka má hodně špatnou náladu a že zatím vyházela 80 procent žáků. Tak jsem si moc velké naděje nedělala. Nakonec jsem byla vyvolána (málem mě kleplo) a vybrala jsem si otázky. Po dvaceti minutách čmáranic (teda organických molekul) jsem dorazila na ústní. Nějak jsem ze sebe vysypala vše co jsem věděla (zasekla jsem se na jílu...netušila jsem jak se to řekne ve francouzštině, no budiž). Nakonec jsem prošla a profesorka byla spokojená. Musím říct, že teplota mých rukou a nohou byla o hodně stupňů nižší než normálně...ale v těch třiceti stupních venku to celkem šlo.

Pak jsem šla koupit mamce nějaké přáníčko k narozeninám. Nenašla jsem nic 'hláškově' funny, tak jsem vzala jeden pěkný obrázek. Obchod jsem prošla asi pětkrát křížem krážem a našla jsem dvě zajímavé DVDčka. Jedno jsem tam ihned vrazila a zjistila jsem, že mě pěkně bolí nohy. Druhé je ještě stále v igelitu, ale taky ho prozkoumám.

V současné době bych měla asi začít něco dělat pro francouzštinu, matiku a biologii, ale vůbec se mi nechce. Ani uklízet se mi nechce. Ta chemie mi ale udělala fakt radost. Hehe...mám za sebou dvě a půl úspěšných zkoušek. Teď potřebuju, aby mi to zůstalo.

5-JUN-2005

Včera jsem si nařídila budík na devět hodin ráno, abych stihla před hodinou francouzštiny uklidit, dojít do banky vyzvednout peníze a celkově se probudit. Vzbudila jsem se v půl deváté a asi dvacet minut jsem se snažila vstát. Když se mi to nakonec povedlo, šla jsem uvařit čaj, obléct se, umýt etc. V tom jsem uslyšela zvonek od dveří. Tak jsem se zhrozila a šla jsem urychleně hledat klíč od dveří. Nakonec jsem ho našla a otevřela jsem dveře. Byla to Naomi, která mi řekla, že za půl hodiny mám hodinu FR. Poděkovala jsem a šla jsem urychleně něco sníst a provizorně uklidit. Pak jsem se proběhla do místní banky pro peníze a doma jsem ještě stihla přečíst pár stránek Le Rouge et le Noir. Učitelka mi dala ráno docela zabrat, ale nějak jsem to přežila a rozhodla jsem se dočíst Le rouge et le noir (což se mi povedlo). Ale neměla jsem chuť dělat něco na zkoušky a tak jsem se rozhodla zkusit vytvořit nějaké ty accessories ke kostýmu postavy, co budu cosplayit (to je děs slovo).

Vzhledem k tomu, že se mi v Belgii nepodařilo sehnat potřebné dřevěné korálky ani jiný inteligentní materiál, rozhodla jsem se použít bavlnky a přízy (v horším případě, doslo na to). Možná jsem si nevybrala nejlepší den, protože jsem měla pěkně namožené ruce a s třesoucíma rukama se pracuje špatně. Nakonec jsem začala. Jako báze mi posloužila část molitanu z dancepadu. Nevěřili byste jakou práci tahle hrůza dala a nejsem s tím ani spokojená. No nevadí, výsledek zde a zde. S kytkou bylo méně práce. Posloužil mi k tomu jeden papír s tiskárny, čtvrtka, divné lepidlo (které kupodivu lepí), igelitový obal (od mangy) a tuna izolepy.

Když jsem to dodělala, zjistila jsem z hrůzou, že je po sedmé a tak jsem se rychle přemístila k sousedům. Venku jsem potkala Naomi, její děti, Jade (od dalších sousedů) a pak nějaké děti, co mi připadaly jako Španělé (ale s divnou pletí). Když na nás Naomi pak začala japonsky řvát ať uhnem z cesty, zjistila jsem, že tito Španělé mluví taky japonsky. Po nějaké době venku jsme se přemístili k Naomi a rozdělili jsme se na skupinky. Ja jsem odešla s klukama koukat na Cestu kolem světa za osmdesát dní.

Asi v půlce filmu jsme byli (francouzsky) někým svoláni na večeři a tak jsme se tedy sesypali ze schodů. Všichni už tam byli. Když jsme se usadili a čekali na rýži s masem, zjistili jsme, že nejstarší z dětí se stačili opít. Pravda, je ale taková, že jim k opití stačilo opravdu málo. Vypily dohromady jedno pivo (belgické pivo, fuj). Nikdy v životě jsem neviděla japonce zčervenat. Taky takhle excitované japonky, člověk nevidí často. Byla docela sranda, až do příjezdů rodičů těch Španělo-japonců. Vzhledem k tomu, že je to tradiční japonská rodina, tak jsme měli docela strach, aby se něco nestalo. Každopádně se nám je nakonec podařilo shromáždit a poslat domů (trvalo to asi dvacet minut). Musím říct, že to byl docela milý večer (taky jsem se přepila kombuchy a banchy, takže jsem měla pěknou noc).

3-JUN-2005

Toto ráno mě čekala první třetina zkoušky z holandštiny. Ráno nás dokonce pozdravila velmi mile naše profesorka. Pak jsme naní deset minut čekali než se ukáže a uráčí se nám rozdat otázky. Musím říct, že sama neumí dobře formulovat, takže většina lidí to docela zvorala. Uvidíme jestli na nás bude hodná. Po hodině tělocviku jsme dostali výsledky z tohoto období. Mam vynikající výsledky z matiky, angličtiny, holandštiny, biologie a zeměpisu. Ale pěkně jsem zvorala chemii a fyziku (no ale mám tam dvakrát 85 procent a teď jsem si to zvorala 53 procenty. tak bych měla uspět zkoušky s těhlech dvou věd). Neprolezla jsem francouzštinu, což je ale případ většiny třídy, takže mi to ani nějak nevadí, ale trochu mě mrzí dějepis. Po srovnání výsledků a menších počtech průměrů jsme se odebrali na druhou hodinu tělocviku. Pak nás čekala biologie a zkouška z náboženství. Tu jsem snad uspěla velmi dobře a jestli ne tak nebudu moc nadšená, protože žádné nesmysly jsem tam nepsala.

Když jsem přišla domů, tak jsem se snažila trochu probudit, byla jsem dost unavená. Vypila jsem asi 0,8 L coly a něco málo čaje. Na to jsem se vydala do Rixensartu hledat nějaké látky. Docela mě dorazila jedna, co stojí 60EUR za metr. No, nekupte to. Bohužel mi ale asi nezbyde jiná šance. Uvidíme. Asi látku na sukni jsem nesehnala. Musí to být totiž min. padesáti procentně z umělého vlákna a tohle je navíc dost nemožná barva.

Po delší době, co jsem byla v obchodě s látkama jsem musela během dolítnout na Taekwondo. Běžela jsem dvacetpět minut bez přestávky v 30 stupňovém vedru. Když jsem dorazila zjistila jsem, že dnešek je věnován posilování nohou. A víte v jakém stavu byly moje nohy (viz EDIT v předchozím zápisu?). Trénink se mi ale líbil až na skoro vykloubené koleno při strechingu. Teď ho musím pořádně zafačovat. Na konci tréninku (poslední čtvrt hodina) nás nechal zkoušet páky na ruce a vždycky to na někom ukazoval. U jedné jsem řekla, že ji nesnáším tak ji šel ukázat na mě a nechtěl mě pustit, tak jsem ho ze země kopla do hlavy^_~. Zbytek lidu se mohl potrhat smíchy (snad to trenérovi zas tak moc nevadilo, bylo to jen tak lehce..ale sedlo to dobře). Teď si jdu sníst svoji pizzu, kterou jsem zapoměla v troubě.

2-JUN-2005

Čas dalšího zápisu do mého deníčku. Včera byla sotva patnáct stupňů na slunci a dneska je tam minimálně 30. Chuďák moje hlava. Včera, jsem také byla ve Wavre na průzkum trhu látek a korálků (a jiných nesmyslů, jako barvy na látku a sklo). Z cen se člověku může udělat i špatně...ale hlavně jsem zjistila, že tmavě fialová a žlutá (jako celkem dost žlutá) jsou dvě barvy, které se tady schánmí hodně špatně. Ptáte se k čemu tady tohle všechno? Ano, uhodli jste jedná se o cosplay (Pokud máte hodně trpělivosti, můžete se podívat na některé fotky zde).

MAY-2005