Rozhodla jsem se na FACTS convention jet v neděli, což obvykle pro dopravu není nejlepší den. Ale i tak jsem se rozhodla jet (v sobotu mi bylo špatně, nemělo cenu se tam tahat).

Nedělní noc se mi vůbec nedařilo spát a několikrát za noc jsem se vzbudila. Když ráno mě ještě navíc začali budit kočky napadlo mě, že už asi bude něco kolem sedmé a také, že bylo. Po deseti minutách snažení se usnout pod dekou začal vyzvánět Maxx Unlimited (můj budíček). Rychlostí 330BPM jsem ho típla a ještě chvíli jsem se snažila vzbudit. Nakonec jsem se zvedla a po dost nestíhání všeho vydala na nádraží (naštěstí mě taťka odvezl). Tam jsem nasedla do vlaku směr Brusel a vyplnila jízdenku (neměla jsem to dělat). Ve vlaku jsem si koupila jízdenku do Ghentu za 5EUR (ono pokud jedete z jednoho regionu Belgie do druhého, tak platíte jen pět EUR) a tajně jsem doufala, že vlak přijede o chvíli dříve. Vlak přijel přesně v 9:12, ale vlak směr Ghent tam ještě stál. Já jsem, ale nevěděla, že to je on, tak jsem si šla zjistit, který vlak to je a on mi mezitím ujel (resp. ujel mi před očima).

Nakonec jsem se však do Ghentu dostala. Zde nastal další problém. Najít Kongresové Centrum. Vyrazila jsem přibližný směr Ulice královny Alžběty a malém jsem se nechala zajet jezdcem na kole, tramvaji a autobusem. Nevím proč, ale tramvaje, autobusy, chodci a jezdci na kole mají svoje vlastní cesty v Ghentu a tak jsem netušila, ze které strany mě něco přejede dříve. Po velkém okruhu po okolí jsem se vrátila nastoupila do autobusu směr Kongresové centrum.

Z autobusové zastávky jsem následovala skupinu mladíků a dorazila jsem na místo. Před vchodem se tam potulovalo dost vojáků ze Star Wars a když jsem vstupovala zadýchal na mě Darth VAder (ale s modrým mečem).

Zakoupila jsem vstupné a vstoupila jsem do obrovské haly. Hned u vchodu do ní jsem potkala Cpt. Quintanu z místního Star Trek klubu, tak jsme pokecali a já jsem si poté šla obhlídnout první halu. V první hale se nacházel stand Wizards of the Coast, takže jsem tam nějakou dobu (celkem dlouho) strávila. Vystála jsem si frontičku na Yu Gi Oh, hru, kterou jsem si nestihla zahrát na EGW. Vybrala jsem si deck (za Yugi) a začalo se hrát, resp. byla mi vysvětlena hra. Kromě potvor jsou ve hře kouzla a pasti. Pasti se vykládají (pět slotů) a od příštího kola se dají hrát. Potvory se vykládají jedna za kolo, s tím, že potvory úrovně 1-4 se můžou vyložit za nic, potvory s levelem 5 se vykládají po obětování jedné potvory ve hře a kreatury s vyšší úrovní se můžou vyložit jen za obětování dvou potvor ve hře. Kouzla se hrají jen ve vašem kole. Účelem hry je zabít soupeře. Každý z vás začíná s 8000 životy (japonská hra, takže se pohybujete v tisících). Ještě se potvory můžou všelijak křížit, ale tak daleko jsem nedospěla. Každopádně to není tak špatné (ještě poznámka, když útočíte vybíráte si cílovou kreaturu, která bude blokovat a přebytek útoku přechází na hráče).

Dále jsem si u WotC zahrála MtG s balíčkem z jedné z Guild Ravnicy. Hrála jsem za červeno-bílý balík, který se mi líbil. Ravnica je trochu podobná jako invasion. Je v ní hodně zlatých karet a dost věcí, co pomáhá hrát multicolor balíky. Je tu také novinka, některé karty mají sesílací cenu "buď a nebo". To jest můžete si vybrat jestli ji zahrajete za červenou a bílou, 2 bílé nebo 2 červené (v jiných barvách je to jinak..ale stejný princip). To se hodně vyplatí, ale také se v Ravnice vyskytují země, které produkují dvě many dvou různých barev. Takže moc problém s manou až zase tak nebyl (nemluvě o schopnosti Convoke, která vám umožní použít jako mana source jakoukoli potvoru ve hře, co ovládáte). Používám až zase, protože jsem se zrovna s tímhle problémem potýkala. Měla jsem tři hory a jednu pláni a měla jsem většinu bílých a drahých karet. Každopádně jsme se u Ravnicy celkem pobavili, spíše jsme teda řešili (teď už) Type 1 decky. Později jsme si ještě spolu zahráli Hecatomb a já jsem měla možnost tu hru prozkoumat blíže. Akorát mi protihráč udělal pěknou podlost, když mi přišli dobré karty do ruky, se kterýma jsem mu mohla snížit počet životu na celkem málo, tak vyložil nějakého boha, co má za schopnost "All enemies discard their hands." Takže jsem ruku hodila do hrobu a v příštím kole bylo po mě-_-. Ale i tak jsem zjistila, že ta hra má do sebe více. Avšak stejně je to asi dost komerční kror od WotC. Je to hra, u které člověk bude muset dokupovat nové karty a karty sami o sobě toho moc nevydrží.

Po skončení hraní jsem oběhla první halu. Hned naproti WotC se nacházel stand Pána Prstenů. Zde se daly koupit všechny možné zbraně. Od elfích zbraní po zbraně skřetů. Dále se daly koupit modely různých draků a postav z LotR. Také jsem se zastavila u stánku s japonskou mangou. Škoda, že tam měli jenom Flower Mangu, jinak bych toho asi koupila více. Koupila jsem si tři booky Card Captor Sakura (je to docela sranda). Hned vedle jsem našla francouzskou Candy, Candy a po zbytek conu, jsem se nemohla zbavit openingu ze stejnomeného anime. V druhé hale jsem strávila mnoho času nad cdčkama přímo z japonska. Nakonec jsem koupila jen jedno a to chci někomu věnovat. Možná ho za týden dostane^_^. Také jsem si tam za tři eura koupila dva boostery Ravnicy (slovy ať se to WotC nedozví). U Magiců jsem ještě chvíli zůstala, protože tam byly karty ze starých expansí a po chvíli hledání jsem našla i Visions. Tak jsem ihned vybrala od každé special země jednu a všechny "šutříky" (radši nechtějte vědět cenu).

V třetí hale jsem objevila Star Trek club, kde mě uvítal prezident a pár dalších členů. Při naší konverzaci mi bylo sděleno ať se neotáčím, tak jsem to samozřejmě udělala a lekla jsem se R2a, který si mě scanoval. Po popovídání se ST fanama jsem tedy šla "provokativně" navštívit klub funkčních modelů/robotů ze Star Wars. Musím říct, že je to fakt pěkné vidět jak ti roboti chodí po hale a vesele si cvrlikají a svítí. Kousek vedle byly Fanwars, klub Star Wars, který se specializuje na bojové scény a divadlo. Musím říct, že jejich videa a bojové scény stojí za to. Není to jenom mávání barevnýma tyčkama okolo sebe, ale vypadá to celkem realisticky.

Vedle FAnwars se nacházeli automaty všech možných Star Wars her. Jedním znich byl i Pinball SW. Star Wars mě sice moc neláká, ale starý dobrý pinball ano. Automaty byly nastaveny na Free Play takže jsem zmačkla START a šla hrát. V podstatě účelem hry je nastřílet, co nejvíc ran doprostřed obrazovky nahoře, kde se postupně odehrávají scény ze SW (resp. máte třeba misy postřílet roboty - strefujete se do obrazovky kuličkou). Nevím kolik bodů musíte posbírat na odehrání celé episody, ale 5 milionů opravdu nestačí (moc mi to nešlo).

Kousek od Star Wars byly vyhrazené místa malířům Chris Evenhuis, Romano a Lectrr. Ti když neměli s kým se bavit nebo dávat podpisy si kreslili různé náčrtky, což zase přihnalo lidi a mohlo se pokračovat dále. Nevím proč, ale člověk, co mě zajímal tam prostě nebyl, nebo jsem se s ním neustále míjela (Joe Jusko). Wim Tilkim měl své místo také, ale zvlášť od anglicky mluvících autorů.

Na protější straně od malířů byla místa vyhrazena hercům. Já jsem si vystála frontu na Dona Davis. Popovídali jsme si o Stargate a SG: Atlantis a vypadalo to, že by se i jednou podíval do ČR. Zaplatila jsem si za podpis a nechala jsem se vyfotit. Chtěla jsem vidět Paula Norella, Neila a Adriana Rayment, ale ty jsem nepotkala. Norell tam byl jen v sobotu a bratři z Matrixu byly asi zrovna v jiném programu než já.